Historie
Obec Vřesice (původně Břesice) se nachází v přírodním parku "Halasovo Kunštátsko". Vřesice leží 483 metrů nad mořem. První zmínky o vesnici se datují do 15. století, kdy byla součástí panství (pánů z Lomnice). Pak byla vesnice prodána pánům z Kunštátu. Jsou zde archeologické nálezy ze 20. století. Je zde rozsáhlá výroba keramiky. Vrcholu dosáhlo hrnčířství ve 30. - 40. letech minulého století. Vřesice, jako jediná z obcí křetínské farnosti, neměla do roku 1998 vlastní kapli. Ta se začala stavět v létě 1997 podle projektu ing. Jiřího Macha z roku 1996 - 1997. Kaple o půdorysu slzy připomíná slzy sv. Moniky, které vyplakala za svého syna Augustina. Kaple je dlouhá 12,5 metrů, 8 metrů široká a 12 metrů vysoká. První zmínky o osadě Vřesice (dříve Břesice či Březice) jsou ze XVI.století.
Osada vystřídala mnoho majitelů
Páni z Lomnice (1521) - součást letovského panství.
Krištof z Boskovic na Třebové (1524) – součást letovského panství.
Pavel z Vojenic (1531 – 1618) – přechází ke křetínskému panství.
Fridrich Kaltenhof z Malejova (1618 – 1623)
Šimon Kratzer ze Schônsberka (1623 – 1629)
Otovi Melandr ze Schwarzenthalu
Od roku 1629 křetínské panství několikrát mění své majitele.
Šlechtična Maria Alžběta Egrtová z Grúnberkova (1656)
Říšský rada Jan Walderode z Eckhausu.
Rod Walderodů je brzy povýšen na rod hraběcí a drží Křetínské panství až do začátků našeho století.
U Vřesic se dolovala železná ruda /hnědel/. K osadě patří bývalý hostinec "Hukovna", kde byla i hrnčířská dílna.
V osadě dříve býval hostinec pod Zelenou lipou. Také za války fungoval obchod u Kolářů.
Kříž na návsi je datován rokem 1871.
Zápisy z kroniky
V sedmdesátých letech minulého století byla postavena požární nádrž.
V osmdesátých letech minulého století byla postavena točna pro autobusy.
V devadesátých letech minulého století bylo vybudováno hřiště, provedena plynofikace.
Počínaje rokem 2000 byl zaveden vodovod ze Sulíkova, provedena rekonstrukce veřejného osvětlení, oprava místních komunikací.
Původní život obyvatel
Obyvatelé obce se od pradávna živili zemědělstvím a pěstováním ovoce, zejména zušlechťování jabloní. V okolí se nacházejí rozsáhlé lesy a naleziště hrnčířských jílů a písku. Tyto skutečnosti rovněž ovlivnily po dlouhá léta život obyvatel.
Jména tras jsou: Na Oberčicích, Na Červenici, u Rokyti, u Černobýla, na hrbech, za Březinkou, nad Habřím, na Lopatě, u Braky. O trati, kde se říká „U Saksa“, vypravuje se, že tam byl zabit saský vojín.
Staré rody jsou: Janák, Jaška, Ebr, Švenda
Rodiny okolo roku 1945
1 | Brablecovi | 9 | Švendovi (Julius) | 17 | Kolářovi |
2 | Janákovi | 10 | Pivoňkovi | 18 | Ebrovi |
3 | Jaškovi | 11 | Blahovi | 19 | Pivoňkovi |
4 | Dieblovi | 12 | Egrovi | 20 | Ríhákovi |
5 | Švendovi | 13 | Bačovští | 21 | Hynkovi |
6 | Žouželovi | 14 | Ebrovi | 22 | Žouželovi |
7 | Kalasovi | 15 | Včelík | 23 | Folkmanovi |
8 | Kovářovi | 16 | Hanskutovi |
Historie zalidnění
Období | Počet domů | Počet obyvatel |
---|---|---|
XVII. století | 5 domů | |
rok 1790 | 9 domů | 56 obyvatel |
rok 1834 | 11 domů | 74 obyvatel |
rok 1890 | 11 domů | 104 obyvatel |
rok 1900 | 11 domů | 99 obyvatel |
rok 1945 | 23 domů | 95 obyvatel |